Jeho Lily
18. 5. 2008
Seděl potichu, zdál se až mrtvý. Cítil se mrtvý, i přesto že jeho srdce bilo, i přesto že dýchal a cítil. Přál si nežít a hlavně necítit. Ne, ne, už ne. Snažil se ubránit vzpomínkám, které ho ubíjely. Umlčovali jeho touhu žít. Pane bože, jak moc by si přál vrátit čas a vše změnit. Přetvořit tuhle ubíjející realitu. Zavřel oči. Jeho život mu běžel jako film před očima. Pod zavřenými víčky se mu právě odehrával jeden příběh se špatným koncem.
Neznám Tě,
ale snad tím víc Tě chci
Seděl potichu za keřem a díval se na ni. Pamatoval si to, jako by se stalo včera. Byla tak nádherná. Rudé vlasy lemovaly její tvář. Vypadala tak šťastně. Pořád jí jen pozoroval, tolik se bál jí oslovit. Co když ho nebude mít ráda? Jeho Lily, jen jeho…
slova mnou prochází
vždycky mě úplně poblázní
ale já nedokážu reagovat
Něco mi vyprávěla, ale já ji neposlouchal. Bylo mi to jedno, byla se mnou, ne s tím zatraceným Potterem. Tolik sem se bál, že mu podlehne, že mě nebude mít ráda. Ale ne, jeho Lily ho dávno prokoukla, toho mizeru a celou jeho partu. Měl vědět, že to bylo až příliš dokonalé. Nezasloužil si to, tolik chyb, co udělal. Tohle byl trest. Byl zasloužený? Ano, ano byl. Ale proč v takové míře? Nezasloužil si její lásku, neměl právo na její přátelství. Měl na rukou její krev. Proč musela zemřít? Jeho Lily…měl jí poslouchat. Byl tak hloupý.
Hry, které neříkají nic
nikomu, koho se to netýká,
se už budou moci hrát naplno
„Že je James Potter nafoukaný pitomec, to vím sama, nemusíš mi to říkat. Ale Mulciberův a Averyho smysl pro humor je prostě zlý. Zlý, Seve. Vůbec nechápu, jak se s nimi můžeš přátelit.“
Proč jí neposlouchal? Bylo mu jedno, co říká o jeho přátelích, vždyť právě řekla, že je Potter pitomec, co mohlo být důležitější? Jak naivní byl, jak hluchý…
„Omlouvám se.“
„To je mi jedno.“
„Říkám, že se omluvám!“
„Šetři dechem.“
„To je mi jedno.“
„Říkám, že se omluvám!“
„Šetři dechem.“
Nikdy nezapomene na tenhle okamžik, proč se urazil? Měla přece pravdu, jeho Lily měla vždycky pravdu.
„Už je pozdě. Celá léta jsem tě pořád omlouvala. Nikdo z mých kamarádů nechápe, proč se s tebou vůbec bavím. Ty a ti tvoji báječní kamarádíčci smrtijedi – vidíš, ani se to nesnažíš popřít! Ani se mi nesnažíš vymluvit, že to je přesně to, o co vám všem jde! Už se nemůžete dočkat, až se připojíte Ty-víš-ke-komu, co? Nemůžu už dál nic předstírat. Vybral sis vlastní cestu a já taky.“
„Ne – poslouchej mě – nechtěl jsem - “
„Nechtěl si mě nazvat milovskou šmejdkou? Vždyť přece říkáš milovští šmejdi všem, kteří jsou stejného původu jako já. Proč bych zrovna já měla být jiná?“
„Ne – poslouchej mě – nechtěl jsem - “
„Nechtěl si mě nazvat milovskou šmejdkou? Vždyť přece říkáš milovští šmejdi všem, kteří jsou stejného původu jako já. Proč bych zrovna já měla být jiná?“
Chtěl jí toho tolik říct. Ona byla jiná, jiná než kdokoli koho znal. Byla výjimečná. Měl se změnit, už tenkrát si měl uvědomit svou pošetilost. Ona byla ta cesta, kterou se měl vydat. Jenže on, velký Severus Snape, si vybral cestu opačnou.
Chyť tu potápějící se loď a nasměruj ji domů
ještě máme čas
pozvedni svůj hlas plný naděje, teď se můžeš rozhodnout
a už jsi to taky udělal
„Tak je prostě schovejte všechny. Ukryjte ji – ukryjte je- do bezpečí. Prosím“
„A co mi dáte na oplátku vy, Severusi?“
„Na oplátku?“
„A co mi dáte na oplátku vy, Severusi?“
„Na oplátku?“
Pamatoval si tu chvíli, jakoby neuplynulo několik let, ale jen pár minut. Proč se rozhodl správně tak pozdě? Mělo mu to dojít včas.
„Cokoli“
Tohle byla ta správná cesta, tudy měl jít od samého začátku. Myslel si, že není pozdě, že to napravil…Jak moc se mýlil.
Pomalu padám
ty oči mě znají
a já se už nedokážu vrátit
ten pocit mě zaplaví a úplně mě vymaže
jako bych zčernal
„Její syn žije. Má její oči, dokonale přesná kopie. Nepochybně si vzpomínáte na tvar a barvu očí Lily Evansové, že?“
„MLČTE! Zabil ji…je mrtvá…“
„MLČTE! Zabil ji…je mrtvá…“
„Mám to snad považovat za výčitky svědomí, Severusi?
„Kéž bych…kéž bych byl mrtvý já…“
„Kéž bych…kéž bych byl mrtvý já…“
Ach ano, jak si přál být mrtvý. I když…v tu chvíli byl mrtvý. Jeho srdce možná bilo, navenek možná vypadal živě, ale uvnitř byl mrtvý, přesně v tuhle chvíli zemřel.
„Víte, jak a proč zemřela. Postarejte se, aby její smrt nebyla zbytečná. Pomozte mi ochránit jejího syna.“
Udělal to, rozhodl se ochránit jejího syna, dostal nový důvod proč žit? Žít? Ne, to je příliš přehnané. On umřel toho večera, co Lily…ale aspoň měl důvod přežívat. Měl důvod ráno vstát.
Už trpěls dost
a válčils sám se sebou
a tento čas, to je Tvá výhra
„Udržoval jste ho naživu jenom proto, aby mohl ve správnou chvíli zemřít?“
„Netvařte se tak šokovaně, Severusi. Kolik mužů a žen už jste viděl umírat?“
„Poslední dobou jen ty, které jsem nemohl zachránit. Zneužil jste mě.“
„Co tím myslíte?“
„Dělal jsem vám špeha, lhal jsme kvůli vám,vystavoval jsem se kvůli vám smrtelnému nebezpečí. Domníval jsem se, že to všechno dělám pro to, abych zajistil bezpečí synovi Lily Potterové. A vy mi teď řeknete, že jste ho choval jako vepře na porážku -“
„To je ovšem dojemné, Severusi, že by vám ten chlapec nakonec přece jen přirostl k srdci?“
„Ten chlapec? Expecto patronum!“
„Po takové době?“
„Navždycky.“
„Netvařte se tak šokovaně, Severusi. Kolik mužů a žen už jste viděl umírat?“
„Poslední dobou jen ty, které jsem nemohl zachránit. Zneužil jste mě.“
„Co tím myslíte?“
„Dělal jsem vám špeha, lhal jsme kvůli vám,vystavoval jsem se kvůli vám smrtelnému nebezpečí. Domníval jsem se, že to všechno dělám pro to, abych zajistil bezpečí synovi Lily Potterové. A vy mi teď řeknete, že jste ho choval jako vepře na porážku -“
„To je ovšem dojemné, Severusi, že by vám ten chlapec nakonec přece jen přirostl k srdci?“
„Ten chlapec? Expecto patronum!“
„Po takové době?“
„Navždycky.“
Jak moc Brumbála nenáviděl. Všechno mu to připomněl, celý ten příběh. Jeho příběh. Její příběh. Nenávidět toho kluka. Harry Potter, vyvolený. Zabil jí, to kvůli němu zemřela. Zapříčinil to. Lily položila za něj život, za syna Jamese Pottera. Ale byl to i její syn, ano syn Lily Evansové. A ten měl zemřít. Celé to bylo zbytečné, Lily zemřela zbytečně. Jeho vinou, to na jeho rukou byla krev, on to zapříčinil, jeho pýcha a hloupost. A všechno teď bylo k ničemu, ten chlapec zemře. Ten chlapec, díky kterému každé ráno vstával, zemře…
Chyť tu potápějící se loď a nasměruj ji domů
ještě máme čas
pozvedni svůj hlas plný naděje,
teď se můžeš rozhodnout
a už jsi to taky udělal
Umíral, cítil jak z něho vyprchává život. Ne, tak to nebylo. Jeho tělo umíralo, duše již byla mrtvá.
„Podívejte se… na… mne“
Chyť tu potápějící se loď a nasměruj ji domů
ještě máme čas
pozvedni svůj hlas plný naděje,
teď se můžeš rozhodnout
a už jsi to taky udělal
Padej pomalu zpívej svou píseň
a já se přidám
Jeho Lily…
Originál:
Falling Slowly - Glen Hansard
I don’t know you
But I want you
All the more for that
Words fall through me
And always fool me
And I can’t react
And games that never amount
To more than they’re meant
Will play themselves out
Take this sinking boat and point it home
We’ve still got time
Raise your hopeful voice you have a choice
You’ve made it now
Falling slowly, eyes that know me
And I can’t go back
Moods that take me and erase me
And I’m painted black
You have suffered enough
And warred with yourself
It’s time that you won
Take this sinking boat and point it home
We’ve still got time
Raise your hopeful voice you had a choice
You’ve made it now
Take this sinking boat and point it home
We’ve still got time
Raise your hopeful voice you had a choice
You’ve made it now
Falling slowly sing your melody
I’ll sing along
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář